Pro zlepšení dechových funkcí

Dech hraje podstatnou roli u všech jógových technik a cvičení. Výzkumy prokázaly, že většina lidí dýchá příliš povrchně. Tím je tělo nedostatečně zásobeno kyslíkem, snižuje se látková výměna a následkem toho se značně poškozuje tělesné zdraví.

Díky specifickým relaxačním, tělesným i dechovým cvičením si uvědomujeme dech a přirozeným způsobem ho prohlubujeme. Pravidelným cvičením se postupně učíme odstraňovat špatné dechové návyky a nahrazovat je hlubokým uvolněným dýcháním. Nezískáváme tím jen tělesné a duševní zdraví; zřetelně se posiluje i vitalita a obranyschopnost těla.

Způsob dýchání má vliv nejen na tělesné zdraví, ale také na emoce a duševní harmonii. Při stresu, strachu či rozčilení je dech povrchní a rychlý, během uvolnění pak hluboký a pomalý. Vědomým a volním prohloubením dechu může člověk zase naopak ve stresových situacích nabýt vnitřní vyrovnanosti. Tak se můžeme učit reagovat za pomoci klidného dýchání oproštěného od zátěží a problémů všedního dne a profesního života, a tak ovlivňovat kladně svou duševní a tělesnou rovnováhu.

Dechová cvičení podle systému „Jóga v denním životě“ mohou pomoci zdravějšímu dýchání a ulehčit lidem při dechových onemocněních, jako je astma nebo chronická bronchitida. Právě u astmatu hraje velkou roli psychika. Astma lze vyléčit nebo alespoň zmírnit relaxací, dechovými cviky a změnou životního stylu.

Při onemocněních srdce a krevního oběhu

Negativní faktory, které vedou k srdečním a cévním onemocněním, jsou špatná strava, stres a nedostatek pohybu. I v této oblasti nabízí jóga cvičení, která pomáhají alespoň některé rizikové faktory minimalizovat. Snadné, stupňovitě řazené tělesné cviky znovu stabilizují krevní oběh, posilují cévní soustavu a zkvalitňují práci srdce. Speciální dechová cvičení zlepšují přísun kyslíku a výdej oxidu uhličitého z těla, takže organismus postupně opět dokáže obnovit přirozenou rovnováhu mezi potřebou a nabídkou kyslíku. Relaxačním cvičením dosahují pacienti tělesného i duševního uvolnění.

Funkční poruchy kardiovaskulární soustavy se staly velice rozšířeným onemocněním a podle statistických údajů vykazují počty nemocných se srdečními a cévními chorobami v celém světě stále stoupající tendenci. Proto se i této problematice uzpůsobila tělesná, dechová i relaxační cvičení ze systému „Jóga v denním životě“.

Docentka MUDr. Jarmila Motajová z univerzity v Bratislavě pracovala v rámci vědeckého výzkumu zaměřeného na využití jógových cviků k rehabilitaci lidí se srdeční chorobou pět let se skupinou pacientů, s nimiž prováděla cílená cvičení ze systému „Jóga v denním životě“, a pravidelně účastníky této skupiny vyšetřovala. Při jejích měřeních (dechová a tepová frekvence, krevní tlak a další funkční parametry) se plně potvrdila úspěšnost jógových cviků.

Při revmatických potížích

Jógová cvičení jsou nejen pomocnou terapií u již existujících obtíží, ale zabraňují ztuhnutí páteře a vzniku revmatických změn v kloubech. Tělesným cvičením se protahují zkrácené svaly a posilují svaly ochablé, takže svou stabilitou opět poskytují kloubům potřebnou ochranu. Klouby jsou zatěžovány v plném rozsahu svého pohybu až do té míry, kdy to ještě není bolestivé; tím se zlepšuje pohyblivost a zvyšuje prokrvení. Tak tělo postupně a přirozeným způsobem získává zpět své zdravé pohybové návyky.

Důvod, proč mnozí lidé musí trpět následky revmatických změn v kloubech, kostech a svalech, tkví většinou ve špatném životním stylu: v přejídání, vysoké spotřebě živočišných bílkovin a tuků, nedostatku pohybu a ve špatných návycích v držení i pohybech těla. To vše vede k degenerativním a zánětlivým změnám v kloubech a svalstvu, ke ztuhnutí a silným bolestem.

Speciálními dechovými cviky se povzbuzuje nejen látková výměna; tyto cviky mají harmonizující účinek i na vegetativní nervový systém a zlepšují uvolnění a tělesné zdraví.

Jako příklad vysoké účinnosti jógových cvičení můžeme uvést signifikantní test, který byl proveden ve známých slovenských lázních Piešťany. Tým specialistů, složený ze tří lékařek, jedné psycholožky a jedné učitelky jógy, zkoumal účinek metodické cvičební řady „Jóga v denním životě“ u pacientů, kteří trpí Bechtěrevovou chorobou.

V průběhu studie bylo u pacientů této skupiny, která prováděla cílená jógová cvičení ze systému „Jóga v denním životě“, zjištěno viditelné zlepšení hybnosti a kapacity plic a zároveň i podstatné zmírnění bolestí v porovnání s kontrolní skupinou procházející klasickými rehabilitačními cvičeními a technikami.

Úspěch cvičební řady „Jóga v denním životě“ u obtíží pohybového aparátu je patrný především v celistvém náhledu na onemocnění. Pronikavé účinky cviků nevedou jen k tělesnému uzdravení; díky relaxačním cvičením dosáhne pacient i duševního uvolnění a naučí se trpělivěji reagovat na stres a nervovou zátěž. Díky tomu dokáže snáze a lépe zvládat své každodenní pracovní a rodinné povinnosti.