Mantry jsou slova se silnou a účinnou duchovní vibrací.

V jednom bhadžanu se říká: „Dáváme i přijímáme pomocí slov. Pomocí slov se dorozumíváme a chápeme.“

Každé slovo má svou vibraci a svým významem a vyzařováním vyvolává v osloveném odpovídající odezvu. Přátelská a zdvořilá prosba, jako např. „Udělal bys to pro mne, prosím?“, vyvolá zcela jistě jinou reakci než hrubé pobídnutí: „Tak koukej už udělat to, co jsem řekl!“. Osoby, místo i čas jsou tytéž, stejně i ústa, jazyk a řeč. Rozdíl činí pouze slova.

I v astrálním světě existují různá slova sloužící k dorozumění a komunikaci. Stejně jako v našem světě se i tam musí dodržovat určitá pravidla.

Chceme-li s někým telefonovat, ale náš telefon nebo telefon toho druhého je mimo provoz, nepřichází hovor v úvahu. Základní podmínkou pro dorozumění je tedy funkčnost obou přístrojů, vysílací i přijímací stanice. Ještě jedna okolnost však musí být splněna. I když oba telefony fungují, ale jeden z obou partnerů nerozumí řeči toho druhého, není komunikace možná.

I zvířata mají své vlastní „jazyky“. Ryby se na příklad dorozumívají beze slov a znaků, jen přímým vysíláním mozkových energetických vln. Pozorujeme-li ve vodě hejno ryb, často se nám zdá udivující a nepochopitelné, jak dokonale slaďují své pohyby. Plavou zcela těsně vedle sebe, aniž by do sebe narážely, a pohybují se současně a bravurně ve stejném směru.

Na každé úrovni tedy existují určité „jazyky“, které slouží k dorozumívání. Mantra je, jak už bylo řečeno, seskupení slov, které ve své celistvosti tvoří zvuk s pozitivní vibrací. Slovo je zvuk, zvuk vytváří vibraci a vibrace je síla – tvořivá síla, která vším proniká a vyvolává pohyb a chvění. Energie znamená život; a kde je život, tam je i tvořivost.

Slovo neboli zvuk je nejsilnější silou ve vesmíru. Mnozí si myslí, že tou největší silou je láska, ale to je omyl. Pozemská láska je slabá a nestálá. Slova jsou však velmi mocná. Mohou přinést štěstí nebo způsobit neštěstí, mohou lásku probudit, ale také ji zničit.

Šrí Maháprabhudží řekl: „Slova mají plynout ze rtů jako vonící květiny.“ V jedné básni se říká: „Svými slovy máš každého učinit šťastným. Nechej z nich vyzařovat a šířit mír a harmonii.“

Říci někomu něco přátelského nic nestojí. Tvrdá nebo zlá slova však mohou hodně ublížit. Proto se vyplatí hovořit v každé situaci vlídně a přátelsky. A není-li to možné, je lépe mlčet. Každé slovo bychom měli v srdci pečlivě zvážit, než ho vyslovíme, protože pak už ho žádná moc na světě nemůže vzít zpět. V jednom přísloví se praví: „Tři věci se nikdy nevrátí: slova, která jsi vyslovil, kulka, kterou jsi vystřelil, a duše, která opustila tělo.“

Doslovný překlad slova mantra zní: man = mysl, tara (tra) = pohyb, osvobození. Mantra je zvuk, který osvobozuje mysl od bázně, připoutanosti a utrpení. Je-li už mysl jednou osvobozena, rozpouštějí se automaticky i všechny ostatní problémy, neboť tím největším problémem je mysl sama.

Mysl je neklidná a neustále se zabývá nesčetnými věcmi. V každodenním shonu a v návalu světských starostí často nenacházíme čas, abychom mysleli na Boha. Mantra dodává mysli klid a směruje myšlenky k Bohu.

Jiný význam slabiky tra pochází od tripti (trapti): naplnění. Sklenice vody může naplnit, uspokojit potřebu žíznícího. Jakého druhu je však žízeň soužící mysl a jak může být ukojena? Čím se spoutá mysl a jak je možné zbavit ji okovů?

Átmá, naše vnitřní Já, je esencí kosmického Já, jehož přirozeností je mahá ánanda, nejvyšší blaženost. Proto je také ánanda, blaženost, nejpodstatnějším rysem každého jednotlivce, neboť každý tvor je částí vesmírného Já.

Átmá se nerodí a neumírá. Átmá, naše pravé Já, je sat čit ánanda, skutečnost, vědomí a blaženost. Žíznící mysl touží po tom, aby se rozpustila v této blaženosti. Teprve vnoří-li se do ánandy, může nalézt mír.

Je to podobné jako při kopání studny; dříve než narazíme na vytouženou vodu, musíme tvrdě pracovat: odstranit hlínu, kameny i skálu. Tyto překážky jsou každodenní problémy a těžkosti, které musíme zvládnout. Mantra nám pomáhá překonat denní starosti, problémy, nemoci i utrpení, a zažít ánandu – neomezenou blaženost.

Jóga tvoří základ všeho poznání. Jóga znamená světlo, vědomí a bytí, které bylo, je a bude věčné. Princip jógy přivádí vše viditelné i neviditelné do souladu, harmonie a vyváženosti. Je to síla, která sjednocuje poznání, poznávajícího i objekt poznání. Toto vědění odhalili a prozkoumali ve svých meditacích jogíni a rišiové a předali ho člověku pro rozvoj jeho blaha. I symboly písma, kterým je zapsán sanskrt, byly objeveny v meditaci. Každý z těchto symbolů oslovuje určitou úroveň a sílu vesmíru. Také sanskrtské mantry, které dnes používáme, pocházejí z duchovní práce jogínů. Ti je nalezli v meditacích a předali je nám. Proto mají mantry vyslovované v sanskrtském originále mnohem větší účinek než mantry pronášené v jiných jazycích. Sanskrtské písmo se nazývá DÉVANÁGARÍ (déva – božstvo, nágarika – občan). Je to písmo bohů, tzn. že toto písmo a jazyk existují už od počátku světa.

Existují různé formy manter:

1. Bhadžan (duchovní píseň)

   V bhadžanu se předává duchovní moudrost a čistota. Zpívání bhadžanů inspiruje zpěváky i posluchače, pročišťuje vědomí, pozvedá city a probouzí oddanost (bhakti).

2. Kírtan (opakování božího jména ve zpívané podobě)

   Tato zvláštní forma cvičení mantry v nás oslovuje především citovou stránku. Opakování božího jména plné citu přitahuje duchovní energii a pročišťuje vědomí.

   V zásadě by se kírtany neměly zpívat déle než 5–10 minut, neboť příliš dlouhé zpívání kírtanů může vést k nadměrnému vystupňování emocí a následně k transu, ztrátě smyslu pro realitu a k extatickým stavům.

3. Modlitba

   Modlitba je mantrou v podobě obřadu. Je to „rozmluva s Bohem“. Můžeme si ji zformulovat podle svého nebo se řídit danou příležitostí či předepsaným textem (např. ranní, večerní modlitba, modlitba před jídlem). V modlitbě cítíme velmi zřetelně boží přítomnost, modlitba nám pomáhá řešit problémy, rozvíjet duchovnost i důvěru v sebe sama a v Boha.

4. Posvátná mantra

   Další podobou mantry je posvátná mantra. V našem těle může dojít k disharmoniím a zablokování energie v nádí a v čakrách. To se pak projeví v podobě nemoci. Tato místa mohou být však pozitivně ovlivněna vibracemi, tedy slovy. Vibrace mantry působí blahodárně, harmonicky a léčivě na fyzické tělo. Posvátné mantry jsou však účinné jen při dodržování tělesné a duchovní kázně. Aby nedocházelo k jejich zneužití, předává je Mistr pouze ústně a nikdy ne v písemné podobě.

5. Spirituální mantra

   Duchovní mantru dostává žák od realizovaného Mistra. Mistr ji udílí pouze těm žákům, kteří chtějí opravdově pracovat na svém duchovním rozvoji a usilují o dosažení mókši (osvobození). Dostávají ji při mantra díkše („zasvěcení do mantry“). Spirituální mantra nás vede na duchovní cestě, prohlubuje koncentraci i meditaci a pomáhá nám překonat vnitřní strach a zmatek. Je velikou pomocí i při nervozitě, stresu, psychické nevyrovnanosti i v těžkých životních situacích.

   Pro duchovního aspiranta je mantra jako kapesní svítilna ukazující cestu z temnoty nevědomosti.

   Je to opora, které se můžeme kdykoliv chytit, která nám dává sílu, pomáhá nám a chrání nás vždy, když se cítíme bezradní a opuštění. Mantra je „duší“ meditace. Bez ní je meditace poloviční, je jako tělo bez duše. Bez mantry vyzní všechno duchovní úsilí naprázdno.

6. Bídža mantra

   Po dlouhém a soustavném cvičení dospěje žák k podstatě mantry, kterou dostal od svého Mistra. Bídža mantra se používá při cvičení krije a v hluboké meditaci.

   Bídža znamená „semeno“. Jako jsou v malém semínku určitého stromu obsaženy všechny vlohy tohoto stromu, tak i bídža mantra v sobě nese sílu celého vesmíru.

   Zda se síla mantry (mantra šakti) projeví, záleží jen na žáku samotném. Chceme-li kamenem zasáhnout nějaký cíl, podaří se nám to jenom tehdy, máme-li dost síly, koncentrace a jsme-li na cíl správně zaměřeni. Uskutečnit sílu mantry znamená mít neotřesitelnou víru, kázeň, cílevědomost a oddanost.

Jednou navštívil Mistr malou vesnici a tam ho dva rolníci požádali o mantru. Mistr však řekl, že musí oba složit zkoušku, než je přijme za své žáky. A dal každému z nich zrníčko sóji s příkazem, aby ho dobře opatrovali, než se vrátí. Jeden rolník uložil doma sóju do krabice a pevně ji zavřel. Považoval to za nejlepší způsob, jak naložit s tak drahocenným darem od Mistra. Druhý si však pomyslel: „Kdo ví, kdy Mistr zase přijde. Do té doby by se sója mohla zkazit nebo se někam ztratit.“ A tak se rozhodl, že semínko zasadí do země. Brzy se objevila rostlinka a on ji starostlivě zaléval a opatroval, takže v době sklizně měl dlaň plnou sójových bobů. A protože Mistr nešel, zasel rolník boby znovu a příští léto sklidil už celý pytel sóji.

Když se Mistr konečně po třech letech opět objevil ve vesnici, poprosili ho oba znovu o mantru. „Dejte mi nejdříve zpátky zrnko sóji, které jsem vám svěřil“, vyzval je Mistr.

První rolník utíkal pro drahocennou krabičku – avšak když ji otevřel, ležel uvnitř jen mrtvý mol, který tam vnikl a sóju zničil.

Druhý rolník zůstal sedět a čekal. „Kde máš ty svěřenou sóju?“, otázal se Mistr. Rolník odvětil: „Ta tvá sója se tak rozmnožila, že ji sem nedokážu přinést. Pojď prosím se mnou, ukážu ti ji.“ A vedl Mistra ke svému skladišti, kde leželo sto kilogramů sóji.

Tenhle rolník dostal od Mistra mantru, zatímco druhý musel ještě počkat.

Kdo si vezme mantru, aby ji jen „zastrčil do kapsy“, a ne proto, aby cvičil, chová se jako muž, jenž uložil sóju do krabičky, kde ji pak rozežral „mol času“. Kdo však mantru používá, násobí její blahodárný vliv. Platí totiž přísloví: „Jen cvičení dělá mistra.“ Mantru můžeme cvičit v každé životní situaci. I při vykonávání každodenních povinností uvolňuje a zklidňuje mysl a pomáhá nám myslet jasně a pozitivně. I v této oblasti bychom se však měli vyvarovat přehnaných a extrémních praktik a nikdy si nic nevynucovat. Být jogínem znamená dodržovat míru v každém ohledu. Jak se říká v Bhagavadgítě (6/16): „Jogín není ten, kdo jí příliš mnoho, ani ten, kdo se přehnaně postí, ani kdo nadmíru spí nebo ten, jenž stále bdí.“

Duchovní mantra nemůže zásadně nikdy a nikomu uškodit. Nanejvýš se oslabí její účinek, pokud chybí správné vnitřní naladění nebo pokud jsme přerušili cvičení.

Mantra zvyšuje úspěšnost cvičení a tím i úspěšnost života. V srdci pak máme něco, co nám nikdo nemůže vzít, a nikdy se nebudeme cítit sami. Mantra nás chrání v každé situaci. Když ji vyslovujeme nebo na ni myslíme, naplňuje nás pozitivní vibrací a pročišťuje tak naše vnitřní Já. K vnější očistě potřebujeme vodu a mýdlo.

K pročištění mysli, vědomí a intelektu nám poslouží mantra. Ryzí energie mantry odstraňuje mračna, závoj a skvrny z vědomí a mysli. Umožňuje nám vytvořit trvalé spojení mezi naším Já a Bohem, a propojuje nás tak s nejvyšším vědomím.